Radka přichází z pocitem, že si přitahuje špatné věci. Když ji pobídnu k vysvětlení, rozpovídá se, že pracovala v domech se sociálními službami a často předem věděla, kdo umře a to se také naplnilo. U některých klientů viděla také kdy a jak umřou. Vnímala u nich různé energie, někdy dobré, někdy naopak velmi temné.
Když se před 3 lety podívala na sebe do zrcadla, cítila, že je něco špatně. Záhy na to jí bylo oznámeno, že má rakovinu prsu. Napadlo jí, jestli si nějak negativní energie na sebe nenatáhla. Nevěděla však, jak s těmito energiemi pracovat. Nyní je nádor pryč, na každé kontrole se ale děsí toho, že se rakovina vrátí.
Před 2 lety ji navíc zemřela maminka. Umírání trvalo dlouho a Radka měla problém za maminkou chodit. Nechtěla se setkat se Smrtí. Zpracováváme nejprve strach z toho, že se rakovina vrátí. Velmi úzce souvisí se strachem ze smrti. Poté hledáme první zkušenost s tímto tabuizovaným tématem, neboť to, čeho se člověk nejvíce bojí, to si také na podvědomé úrovni přitahuje.
Radka si vzpomíná na to, jak jí zemřela babička. Bylo jí jedenáct a byla velmi zmatená. Nechápala, co se děje a kam duše člověka po smrti půjde. Měla v sobě spoustu neodpovězených otázek. Radka prožívá tuto situaci znovu. Pocity zmatku jsou vysoké, na 8 bodech z 10. Odťukáváme emoce. Nyní přichází čas na přepis vzpomínky. Posílám do ní dospělou Radku. Ta říká mamince: Mamko, smrt prostě patří k životu, je třeba jít dál.“ a obejme ji. Vidí maminku plakat a pláče taky. Zároveň ale cítí ohromnou úlevu. Znovu se vracíme do vzpomínky a kontrolujeme původní emoci, kterou byl na začátku pocit zmatku. Z 8 bodů je nyní na 0. Radka cítí smíření, po zmatku není ani památky. Díky tomu víme, že byl emoční náboj vzpomínky vymazán a že ji tato situace na podvědomé úrovni nebude dále ovládat. Nutno však podotknout, že práce s Radkou je velmi rychlá i díky tomu, jak vnímavá a otevřená změnám je.
Z rozhovoru jasně vyplývá, že je Radka hypersenzitivní – což s sebou na jednu stranu nese vysokou vnímavost, ale často také náchylnost přebírat negativní energie z okolí. Dávám ji nástroj, jak si dělat energetickou ochranu a také jak průběžně se svými emocemi pracovat.
Strach ze smrti je nyní umírněn, čeká nás ale ještě další práce. Radka nyní ví, jak si může v případě potíží pomoci sama. Vyjadřuje se, že je jí líto, že mamince spoustu věcí říci nestihla a že už to nejde. Prozrazuju jí, že to možné je. S pomocí řízené vizualizace se můžeme setkat i s těmi, kteří již mezi námi nejsou. Není přitom důležité, zda v posmrtný život věříme nebo ne. Samotný fakt, že máme možnost udělat něco, co jsme v minulosti nestihli, má pozitivní vliv na naši psychiku a vede k přepisu či umírnění negativního nastavení.
Setkání s maminkou si necháváme na příště, nyní je čas vše nové vstřebat. Radka se cítí dojatá a šťastná. Vyjadřuje se, že svého času chodila k psychologovi a že tam nikdy takovou úlevu nepocítila, čímž pro změnu dojímá mne.